Novinky

Invalidní důchod

invalidní důchod

Na invalidní důchod má každým rokem v České republice nárok více a více lidí. Není to však pouze o tom, že budete pobírat peníze a parkovat na místě pro vozíčkáře. Invalidní důchod s sebou nese mnohem víc. Není tak lehké jej získat a samotné žádání o invalidní důchod má spoustu složitých pravidel a postupů, ve kterých se málokdo vyzná. My si zde vše podrobně ukážeme, rozebereme a popíšeme.

Kdo má nárok na invalidní důchod

Na invalidní důchod má nárok osoba, která je invalidní a má potřebnou dobu pojištění. Také na něj má nárok člověk, který se stal invalidní po pracovním úrazu či nemoci z povolání.

Tedy, konkrétněji a přesněji má na invalidní důchod nárok pojištěnec, který se stal:

  • invalidním a získal potřebnou dobu pojištění,
  • invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Člověk se stává invalidním tehdy, pokud jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla vzhledem k jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejméně o 35 % nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek.

Jaké jsou stupně invalidity

Existují tři stupně invalidity a tím pádem i invalidní důchod ve třech dávkových pásmech:

  1. Invalidita I. stupně: týká se pojištěnců, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %.
  2. Invalidita II. stupně: týká se pojištěnců, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %.
  3. Invalidita III. stupně: týká se pojištěnců, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %.

Jakmile dosáhnete 65 let věku, invalidní důchod se automaticky transformuje na důchod starobní.

Z čeho se invalidní důchod skládá?

Invalidní důchod se skládá ze dvou částí. Základní výměry a procentní výměry. Výše základní výměry důchodu pro rok 2019 činila 3270 Kč měsíčně. K částce základní výměry se pak přičítá procentní výměra.

Procentní výměra činí:

  1. u invalidity III. stupně: 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění
  2. u invalidity II. stupně: 0,75 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění
  3. u invalidity I. stupně: 0,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění

Podmínka doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu je:

  • do 20 let: méně než 1 rok
  • od 20 do 22 let: 1 rok
  • od 22 let do 24 let: 2 roky
  • od 24 let do 26 let: 3 roky
  • od 26 let do 28 let: 4 roky
  • nad 28 let: 5 let

V roce 2020 se výše základní výměry invalidního důchodu zvyšuje na 3 490 Kč.

Jak a kde požádat o invalidní důchod

O invalidní důchod lze zažádat na Okresní správě sociálního zabezpečení, pod kterou spadá bydliště žadatele. Odtud žádost postupuje k České správě sociálního zabezpečení. Právě ČSSZ rozhoduje, zda bude žadateli důchod přiznán, či nikoliv.

Při podávání žádosti se předkládají tyto dokumenty:

  • občanský průkaz
  • u cizinců pas či povolení k pobytu
  • doklady o studiu, i nedokončeném
  • muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby
  • ženy předkládají doklady prokazující výchovu dětí
  • doklady prokazující zaměstnání v cizině
  • pokud chybí některé doby pojištění, musí se předložit náhradní doklady, které prokazují výdělečnou činnost (potvrzení zaměstnavatele, pracovní smlouvy, svědecké prohlášení aj.)
  • potvrzení zaměstnavatele o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz či nemoci z povolání
  • potvrzení zaměstnavatele o zvláštním příspěvku horníkům vypláceném před rokem 1996
  • jestliže chce občan důchod vyplácet na účet u peněžního ústavu, musí k žádosti přiložit vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet”
  • evidenční list důchodového pojištění z posledního zaměstnání (předkládá je zaměstnavatel, a to na vyžádání některého z úřadů)

Jak se posuzuje invalidita

Jakmile bude posuzována vaše invalidita, bude se hodnotit a srovnávat pokles pracovní schopnosti v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností versus stav, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Pokud je příčinou tohoto stavu více zdravotních postižení, pak se za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považuje to postižení, které má největší dopad na výkonnost pojištěnce v práci.

Při navyšování nebo snižování procentní míry poklesu pracovní schopnosti je rozhodující:

  1. dosažené vzdělání
  2. zkušenosti a znalosti
  3. schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti
  4. schopnost rekvalifikace
  5. příznivá stabilizace dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu
  6. adaptace pojištěnce na své zdravotní postižení
Previous ArticleNext Article