Převod peněz

Převod peněz po smrti

převod peněz po smrti

Po smrti blízkého člověka se lidé musí vyrovnat nejen se zármutkem, ale i s řadou formalit, jejichž neznalost jim může zkomplikovat život. Víte např., co se stane s bankovním účtem po vaší smrti? Máte zde nastaveny různé trvalé příkazy, nebo jej využívá manžel? Co máte udělat, abyste zastavili převod peněz po smrti majitele účtu či naopak, abyste mohli se zůstatkem na účtu po smrti blízké osoby nakládat? A co, když proběhne neoprávněný převod peněz před smrtí majitele účtu?

Postup po úmrtí blízké osoby

První krok, který musíte v případě smrti blízké osoby učinit, je přivolat lékaře. Ten písemně konstatuje smrt a vystaví ohledací list. Následně kontaktujte pohřební službu, se kterou si dohodnete podrobnosti ohledně pohřbu.

Navštivte matriční úřad. Zde odevzdáte občanský průkaz zesnulého. Matriční úřad zkontaktuje zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení. Na základě ohledacího listu, který úřadu zašle lékař, následně vystaví úmrtní list. Ten bude doručen na soud, jenž rozhodne, který notář projedná dědické řízení.

Notář nejprve nařídí předběžné šetření, ve kterém bude zjišťovat, kdo jsou dědicové, zda existuje závěť, a jaký majetek a dluhy po sobě zesnulý zanechal. Přitom uvědomí o úmrtí banku, u které měl zemřelý zřízen bankovní účet, aby mu poskytla informace o zůstatku.

Po získání všech potřebných údajů zahájí řízení o pozůstalosti. To se ale může táhnout dlouhé měsíce. Častá je přitom situace, kdy pozůstalí potřebují z nějakého důvodu nakládat s účtem zemřelého. Mohou z něj provést převod peněz po smrti?

Co se stane s bankovním účtem po smrti jeho majitele

Smrtí člověka nezanikne jeho bankovní účet. Opačná situace by totiž měla velmi nepraktické důsledky. Banka by musela zůstatek nějak převést. Ale kam? Řízení o pozůstalosti ještě neskončilo, není tudíž jasné, kdo patří dědictví peněz.

Zablokování účtu

Místo zrušení účtu tedy banka poté, co se dozví o úmrtí majitele, přikročí k jeho zmrazení. Přestane účtovat poplatky za vedení účtu a zruší k účtu přístup, tak, aby jej nikdo nemohl zneužít.

To však neznamená, že banka nebude na účet přijímat platby či, že budou zrušeny trvalé platební příkazy. Podle ustanovení § 2666 občanského zákoníku totiž zastaví banka v den následující po dni, kdy jí byla smrt majitele účtu doložena, pouze ty výplaty hotovosti a převody peněžních prostředků z účtu, o kterých majitel účtu určil, že se v nich po jeho smrti pokračovat nemá. Ostatní platební příkazy či inkasa pokračují.

Banka oznámí notáři zůstatek na účtu ke dni úmrtí zůstavitele a aktuální zůstatek k datu zmrazení účtu. To se často liší, právě proto, že z účtu nadále odcházejí trvalé platby.

Pokud by je pozůstalí chtěli zrušit, protože platby již nemají smysl, mají smůlu. A jsou zde i další problémy.

Příklad: V rodině má úspory na účtu pouze jeden z manželů a druhý dostává důchod v hotovosti. Peníze na účtu sice spadají do společného jmění manželů a vdovec či vdova tak mají nárok na polovinu, avšak banky účet stejně automaticky zmrazí. Zablokování účtu po smrti manžela pak může způsobit komplikace, např. v případě náhlých finančních výdajů či při nutnosti bezhotovostních převodů. Jak těmto situacím předejít?

Dispoziční právo

Některé banky umožňují zřídit u běžného účtu tzv. dispoziční právo. Majitel účtu tím může umožnit jiné osobě, aby na účtu zadávala platební příkazy, vybírala či vkládala peníze či používala internetové bankovnictví. Dokonce může být této osobě zřízena i platební karta. Disponent však není spoluvlastníkem účtu.

Po úmrtí majitele může zůstat dispoziční právo zachováno. Záleží však na podmínkách účtu a na tom, jakým způsobem majitel dispoziční právo nastavil. Mohl totiž určit, že disponentské právo trvá pouze po dobu jeho života. Některé banky disponentské právo ruší automaticky a účet zablokují.

Je důležité si uvědomit, že osoba s dispozičním právem nemusí být dědicem. V případě, že by disponent prováděl výběr peněz z účtu po smrti majitele účtu (např. neoprávněný výběr z bankomatu po úmrtí), dopouštěl by se bezdůvodného obohacení, které by na něm následně dědic peněz mohl vymáhat.

Jak se ale posuzuje výběr z účtu před smrtí zůstavitele? Na dědice přeci přechází práva a povinnosti až okamžikem smrti zůstavitele. Co dělat, když disponent předpokládá, že majitel účtu brzy zemře a pokusí se toho využít? Nezřídka dědicové zjistí, že osoba s dispozičním právem provedla převod peněz z účtu zemřelého v den jeho smrti.

Dispoziční právo však neznamená, že se osoba, jíž bylo uděleno, stala vlastníkem finančních prostředků, které patřily majiteli účtu. Ty nyní přecházejí na dědice. Disponent by měl dědici prokázat, že měl právní důvod k tomu, aby peníze z účtu vybral. V opačném případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení, stejně jako když je proveden neoprávněný převod peněz po smrti.

Společný účet

Pro vedení společné domácnosti se může hodit účet společný. Nemusí jít nutně o manžele, společný účet se hodí i nesezdaným párům. Oba jsou vlastníky účtu a mají k němu stejná práva. Předpokládá se, že každý z nich vlastní polovinu peněz na účtu.

V případě smrti jednoho z nich se zjistí zůstatek na účtu v den úmrtí a spolumajitel následně polovinu předá dědicům. Problémem je, že společné účty nabízí v Česku jen minimum bank. Bez poplatků jej najdete pouze u mBank.

Správce pozůstalosti

Pokud zůstavitel nikomu dispoziční právo nezřídil, nemůže být s účtem v průběhu dědického řízení nakládáno.

Notář však může ustanovit správce pozůstalosti. Tato osoba obstarává záležitosti spojené s majetkem zůstavitele. Institut správce pozůstalosti se využívá zejména tam, kde byl zůstavitel podnikatelem, a jeho podnik by mohl kvůli délce trvání dědického řízení utrpět škody.

Notář rozhodne, jaká práva správce pozůstalosti má. Může mu zřídit plné disponentské právo nebo pouze umožnit, aby mohl správce zrušit trvalé příkazy na účtu.

Jeden účet v rodině je vždy komplikace

Mnoho párů hospodaří tak, že mají zřízený účet, jehož vlastníkem je však pouze jeden z nich. V případě úmrtí vlastníka účtu se tak pozůstalý může ocitnout dočasně bez prostředků. Ani dispoziční právo není řešením. Omezení a zbytečná byrokracie jsou spojeny i s účtem společným.

Banky nemohou vypořádat bankovní účet samy od sebe. Vždy čekají na skončení řízení o pozůstalosti, které může trvat měsíce, ale v případě sporů dědiců klidně i roky.

Lze proto jen doporučit, aby každý v rodině měl svůj vlastní bankovní účet, a na něm přiměřené finanční prostředky, kterými pokryje náklady v případě úmrtí blízké osoby.

Previous ArticleNext Article